Na evropské úrovni: texty, které utvářejí naše digitální práva
Osud dematerializovaných her se z velké části rozhoduje v Bruselu. Už deset let Evropská unie postupně, text po textu, buduje právní rámec digitální oblasti. Zde jsou milníky, které jsou důležité pro hráče, a to, co skutečně přinášejí.
2019: směrnice o digitálním obsahu
Zahájená iniciativou Komise v roce 2015, směrnice (EU) 2019/770 o smlouvách o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb je zakládajícím textem. Stanovuje:
- práva spotřebitele v případě vadného (neshodujícího se) digitálního obsahu nebo služby;
- dobu, po kterou musí obsah zůstat v souladu se smlouvou;
- právo ukončit dlouhodobou nebo automaticky obnovovanou smlouvu.
Její slepé místo: přímo se nezabývá dalším prodejem ani zachováním, které jsou specifické pro videohry.
2022: DSA, nařízení (nikoli směrnice)
Upřesněme bod, který je často mylně uváděn: Digital Services Act je nařízení (EU) 2022/2065, přímo použitelné, bez nutnosti transpozice, a nikoli „směrnice“. Přijatý v roce 2022, jeho cílem je bezpečnější a spravedlivější digitální prostor: transparentnost podmínek a algoritmů, zákaz klamavých rozhraní, boj proti nezákonnému obsahu. Reguluje platformy, nikoli obsah licenčních smluv (viz naše analýza DSA).
Zítřek: Digital Fairness Act
Jde o nejočekávanější text. Připravovaný Digital Fairness Act se má přímo zaměřit na dark patterns, návykové designy, předplatné-pasti a nekalé smluvní podmínky. Pro hráče je to pravděpodobně nejlepší nástroj k prosazení jejich práv, a je třeba na něj působit právě teď, dokud se ještě píše.
Výhodou Evropy je, že máme práva. Je ovšem třeba je prosazovat a podílet se na psaní těch, která teprve přijdou.
Viz také: odpověď Komise na iniciativu Stop Destroying Videogames.
Oficiální odkazy
Ohodnoťte tento článek
4.5/5 · 4 hlas
Komentáře (1)
Excellent travail de recherche. Est-ce qu'il existe des recours collectifs envisagés au niveau européen ?