DSA a digitální hry: co skutečně mění (a co nemění)
Na Digital Services Act (DSA), nařízení (EU) 2022/2065, se v diskusi o právech hráčů pravidelně odkazuje. Jde o silný právní text, jehož rozsah je ale často přeceňován. Podívejme se, co skutečně mění pro digitální hry.
Co DSA skutečně ukládá
DSA upravuje online zprostředkovatele a platformy, což zahrnuje velké herní obchody a tržiště. Ukládá jim mimo jiné:
- transparentnost všeobecných podmínek a doporučovacích systémů (čl. 14 a násl.);
- zákaz klamavých rozhraní, takzvaných „dark patterns“, které manipulují vaše rozhodnutí (čl. 25);
- transparentnost online reklamy a mechanismů pro nahlašování nezákonného obsahu.
V praxi tedy DSA může zasáhnout proti tomu, jakým způsobem vám obchod prezentuje své podmínky, jak vás tlačí k jejich přijetí nebo jak vám prodává obsah, tedy v okamžicích, kdy je souhlas manipulován.
Co DSA nedělá (na rozdíl od rozšířené představy)
DSA není předpis, který vás chrání před jednostrannou změnou licenční smlouvy, před smazáním zakoupené hry nebo před nemožností ji dále prodat. Tyto otázky upravují jiné předpisy:
- směrnice (EU) 2019/770 o digitálním obsahu (soulad, změny);
- směrnice 93/13/EHS o zneužívajících klauzulích;
- směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů (odstoupení od smlouvy).
Zaměňovat DSA s těmito předpisy je nejčastější chybou v této diskusi. DSA reguluje platformu a její rozhraní, zatímco smlouvu a vlastnictví upravuje spotřebitelské právo.
Proč na DSA přesto záleží
Protože byl navržen tak, aby zkrotil giganty, kteří mají „sílu státu“: pokuty mohou dosáhnout až 6 % celosvětového ročního obratu dotčené platformy (a penále až 5 % průměrného denního obratu za každý den prodlení). Právě tato síla chybí klasickému spotřebitelskému právu. Pro hráče jde o to, aby se stejný požadavek uplatnil i na giganty videoherního průmyslu, a aby byl posílen budoucím Digital Fairness Act.
Viz: vaše spotřebitelská práva.
Oficiální odkazy
Ohodnoťte tento článek
4.6/5 · 5 hlas
Komentáře (0)
Buďte první, kdo okomentuje tento článek.