Prodej digitálních her z druhé ruky: proč by na tom vydělali i vydavatelé

Vydavatelé se obávají dalšího prodeje stejně, jako se kdysi obávali pirátství: vidí v něm ušlý zisk. Tento strach po bližším zkoumání neobstojí, regulovaný trh s digitálními hrami z druhé ruky by sloužil i jejich zájmům. Zde je důvod proč.

1. Rozšíření základny hráčů

Ne každý si může dovolit koupit každou hru za plnou cenu. Hry z druhé ruky umožňují lidem s nižšími příjmy objevit titul, který by jinak přehlédli. Hráč získaný prvním dílem série je přitom budoucím kupujícím, tentokrát za plnou cenu, druhého dílu. Nikdo si nekupuje pokračování příběhu, který nezačal: trh s digitálními hrami z druhé ruky tak živí budoucí prodeje nových her.

2. Příjem z každého dalšího prodeje

V tom spočívá zásadní rozdíl oproti fyzickým hrám z druhé ruky. Dnes, když hráč prodá disk, vydavatel nezíská nic, vše jde prodejci. V systému převoditelné digitální licence může zákon stanovit, že provize připadne vydavateli při každém dalším prodeji. Prodej z druhé ruky tak přestává být ztrátou a stává se opakovaným zdrojem příjmů.

3. Kontrolovaný trh

Na rozdíl od nekontrolovatelného fyzického trhu z druhé ruky je regulovaný digitální trh možné řídit: sledovatelnost licencí, cenová pravidla, případné stropy cen. Vydavatel si tak udrží kontrolu nad svým ekosystémem, místo aby jej jen trpně přijímal.

4. Obnovení důvěry

Každé vypnutí serverů, každá hra znehodnocená do nehratelnosti, každý odmítnutý další prodej o něco víc narušuje důvěru hráčů. Nabídnout skutečné právo na další prodej, transparentní a spravedlivé, znamená reagovat na hlubokou potřebu a proměnit zdroj hněvu v obchodní argument.

Otázkou není, zda tato práva přijdou, ale kdy. Průmysl by měl tento trh raději vybudovat ve svůj prospěch, než aby k tomu byl později donucen za horších podmínek.

Navrhovaný rámec je podrobně popsán v našem návrhu zákona o spravedlivém dalším prodeji.